header-1

Nádory tlustého střeva

Nádory tlustého střeva

Nádorové onemocnění tlustého střeva

Úvod

Literární údaje uvádějí, že na vzniku 80–90 % všech nádorů  se podílejí   zevní faktory. Vznik asi 35 až 40 % nádorů souvisí se způsobem naší výživy. Rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom) patří mezi závažné a nejčastěji se vyskytující zhoubná onemocnění ve střední i západní Evropě. Česká  republika zaujímá ve statistikách výskytu a úmrtí na toto onemocnění přední místo

Životní styl

V USA při hodnocení velkého souboru lidí s různou etnickou příslušností významně souvisel výskyt kolorektálního karcinomu s vysokým energetickým příjmem potravy, s malou fyzickou zátěží, s obezitou, kouřením a příjmem alkoholu (nad 30 g denně). Rovněž u lidí s údajem o zácpě byl výskyt nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku významně vyšší. Způsob současného života, spojovaný s konzumací stravy velmi bohaté na maso a cukr, chudé na zeleninu a ovoce, a tím i vlákninu, napomáhá vzniku nádorového onemocnění.

Zhoubné nádorové onemocnění

Každou vteřinu se v našem těle obnovují statisíce buněk jednotlivých tkání. Dojde-li k poškození jejich genetického kódu, může vzniknout  nádorové onemocnění. Příčinou jsou karcinogeny, které mohou být povahy chemické, radiační, infekční (zvláště virové) a další. Mimo jiné se hovoří o tzv. oxidačním stresu, kdy v nadbytku uvolněné kyslíkové radikály poškozují buňky. S přibývajícím věkem člověka se snižuje schopnost organizmu vyrovnat se s tímto oxidačním stresem, v potravě často schází tzv. antioxidační látky a zvýší se tak nebezpečí vzniku   zhoubného nádoru.

Trávicí trakt

Trávicí trakt člověka se neustále setkává s látkami, které mohou uspíšit vznik rakoviny, a to nejen v trávicím traktu, ale i jinde v organizmu. Obdobně se v trávicím traktu vyskytují látky, které organizmus chrání. V současné době se věnuje velká pozornost bakteriím, které se přirozeně vyskytují v našem trávicím traktu. Těchto bakterií je zvláště v tlustém střevě až 10× více, než je buněk našeho organizmu. Spektrum těchto bakterií tvoří tzv. střevní mikroflóru, která ovlivňuje řadu metabolických procesů nejen ve střevě, ale i zprostředkovaně dále v organizmu. Spektrum těchto bakterií se mění s věkem, výživou a řadou dalších faktorů. Stále více se prokazuje význam mléčných bakterií, zvláště bifidobakterií, označovaných jako probiotika, které mají příznivý účinek na zdravotní stav člověka, včetně pozitivní úlohy v prevenci rozvoje nádorového onemocnění. Jak je prokázáno, mohou některé tyto bakterie rovněž příznivě ovlivňovat střevní pasáž, což je rovněž žádoucím faktorem v prevenci nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku. Je běžně známo, že s věkem těchto příznivě působících bakterií v trávicím traktu ubývá, a to zvláště tehdy, není-li jejich přívod trvale posilován odpovídajícím způsobem výživy.

Naše výživa v jednadvacátém století

Naše strava, poměrně bohatá na příjem tuků (vyvolávají zvýšenou tvorbu kyslíkových radikálů), nebyla dostatečně kompenzována přívodem antioxidantů, obsažených především v ovoci a zelenině. Zde obsažené vitaminy E a C, vláknina, některé stopové prvky a řada dalších látek snižuje riziko poškození buněk a vznik  nádorového onemocnění. Nejedná se pouze o rakovinu tlustého střeva a konečníku, ale i o rakovinu prostaty, prsu, plic, močového měchýře.

Preventivně působící složky potravin

Preventivně působící složky potravin můžeme dělit podle toho, do které fáze karcinogeneze zasahují. Kromě potravin s obsahem antioxidantů, mezi které patří i řada dalších látek, například vitamin D, kyselina listová, selen, zde mají významné místo zakysané mléčné výrobky (jogurty, acidofilní mléko). Nejen proto, že je trávicí trakt člověka často lépe toleruje a že dodávají vápník a další významné živiny, ale především proto, že obsahují bifidobakterie, mléčné bakterie, které mají probiotický účinek. Mléčné bakterie pozitivně upravují střevní mikroflóru. Z epidemiologických studií je známo, že mléčné bakterie mají antikancerogenní účinky (brání rozvoji nádorového onemocnění). Uplatňuje se zde i mechanizmus se zlepšením metabolizmu žlučových kyselin. Žlučové kyseliny se zvýšeně produkují zvláště při příjmu tuků. V přítomnosti mléčných bakterií se snižuje riziko jejich uvolnění a tím i působení na rozvoj nádorového onemocnění v oblasti tlustého střeva a konečníku. Výzkum antikancerogenních složek potravin stále probíhá a je potřeba, aby byla veřejnost zodpovědně informována.

Současně platná dlouhodobá doporučení

Dodržujte zdravý životní styl s dostatkem pohybu, omezením kouření a alkoholu.
Dbejte na pravidelné vyměšování stolice. 

Co je kolorektální karcinom (CRCA)?

Kolorektální karcinom (CRCA) patří mezi zhoubné nádory, nejčastěji vzniká ve  sliznici tlustého střeva. Příčina jeho vzniku není stejně jako u většiny nádorových onemocnění zcela jasná. Velký vliv na jeho vznik má pravděpodobně výživa, hlavně pak nízký obsah vlákniny, a také nedostatek pohybu. U některých typů rakoviny tlustého střeva hraje jistou roli také rodinná zátěž.

Zhoubných nádorů dnes rozlišují lékaři celou řadu. Vznikají poté, co se buňka v organizmu začne nekontrolovaně množit a produkovat buňky nové, které jsou však již patologicky změněné. Zhoubné nádory mají bohužel schopnost prorůstat z  místa vzniku nádoru do okolních tkání. Následně mohou vytvářet metastázy – druhotná ložiska i v životně důležitých orgánech. Pokud není kolorektální karcinom včasdiaqgnostikován a léčen, může vést k úmrtí nemocného.

Kteří pacienti patří do rizikové skupiny?

Ti, kteří  odpoví kladně na většinu z těchto otázek:
Je vám více než 45 let?
Kouříte?
Máte sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu?
Upřednostňujete stravu bohatou na červená masa?
Pijete často alkohol?
Míváte problém při vyprazdňování (bolestivost, krvácení, střídání průjmů a zácpy)?
Vyskytl se kolorektální karcinom u někoho ve vaší rodině v první linii (otec, matka, bratr, sestra)?

Příznaky a screening kolorektálního karcinomu

Ranné příznaky onemocnění zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku mohou být podobné hemoroidům, kromě krvácení do stolice se projevují například bolestmi při vyměšování , střídáním zácpy a průjmů. V pozdějších stadiích choroby dochází k úbytku váhy, může se objevit i neprůchodnost střev nebo metastázy v játrech. Krev, která se může objevit ve stolici, nemusí nutně znamenat přítomnost zhoubného nádoru. Určit, jestli se jedná o zhoubný nádor může pomoci  praktický lékař pomocí jednoduchého testu na okultní (skryté) krvácení do stolice nebo případně specialista – gastroenterolog – pomocí metody zvané kolonoskopie.

Test na přítomnost okultního krvácení

Standardizovaný test na okultní krvácení ve stolici poskytne ve své ordinaci praktický lékař, který rovněž poučí nemocného o potřebné úpravě stravování před testem. V rámci programu prevence nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku hradí každý rok  tento test osobám starším padesáti let zdravotní pojišťovna. Je doporučeno tento test pravidelně opakovat.

Test byl pozitivní - co bude dál?

Pozitivní výsledek testu na okultní krvácení ve stolici (průkaz  přítomnosti krve ve stolici) nemusí ještě znamenatpřítomnost zhoubného nádoru tlustého střeva nebo konečníku. Praktický lékař odešle nemocného  pro stanovení příčiny krvácení na další vyšetření-kolonoskopii ke specialistovi – gastroenterologovi.

Co je to kolonoskopie?

Termínem kolonoskopie (nebo také koloskopie) je označováno vyšetření konečníku a tlustého střeva flexibilním endoskopem. Tato procedura, která trvá zhruba 20 minut, obsahuje podrobné vyšetření celého tlustého střeva a zároveň umožňuje odběr vzorků pro následné histologické vyšetření.

Komu je kolonoskopie určena?

Kolonoskopie je doporučena u nemocných v následujících případech:

  1. Ověření chorobného nebo neurčitého nálezu zjištěného při irigoskopii (RTG vyšetření tlustého střeva), ultrasonografii nebo CT, který nevyloučil závažné onemocnění tlustého střeva, a dále jasný patologický nález při RTG vyšetření vyžadující histologické vyšetření (odběr tkáně na mikroskopické vyšetření).
  2. Neobjasněné krvácení ze zažívacího traktu:
    • krvácení z konečníku;
    • meléna (stolice černě zbarvená natrávenou krví);
    • přítomnost okultního krvácení ve stolici
  3. Nevysvětlitelná anémie (úbytek červených krvinek).
  4. Vyšetření pro střevní nádory.
  5. Chronické střevní záněty – kolonoskopie slouží k dosažení přesnější diagnózy, určení rozsahu postižení, aktivity nemoci, ke stanovení vhodné léčby.
  6. Průjmy nejasné etiologie, břišní příznaky, které nebyly vysvětleny (střídavé stolice, bolesti břicha, meteorizmus).
Jaká je příprava před kolonoskopickým vyšetřením?

Před zahájením kolonoskopie musí pacient projít přípravou k vyprázdnění tlustého střeva, která může být pro některé nemocné nepříjemnou a náročnou procedurou. U nemocných užívajících přípravky obsahující železo je doporučeno jejich vynechání 7 dní před výkonem. Tři dny před kolonoskopií je nutno vyloučit zbytkovou stravu a nemocní trpící zácpou by měli mít 2–3 dny tekutou dietu. Existujeřada přípravků k vyprázdnění střeva před výkonem, ale žádný není ideální pro všechny nemocné, takže  doporučení, který přípravek za tímto účelem použít, provádí lékař.

Jaké vyšetření se před kolonoskopií provádí?

Lékař-gastroenterolog (případně chirurg)  zjistí anamnézu nemocného – historii zdravotního stavu (zda se onemocnění tl. střeva vyskytlo v rodině, jaká onemocnění – zejména kardiovaskulární – pacient trpěl nebo trpí   zácpou, na alergie,  užívané léky), t posoudí  celkový zdravotní stav pacienta, výsledky laboratorních vyšetření (odběry krve na základní biochemické parametry, krevní obraz), event. provede orientační fyzikální vyšetření. Vysvětlí nemocnému  význam a průběh kolonoskopie a po objasnění případných nejasností a zodpovězení dotazů  nechá pacienta podepsat informovaný souhlas.

Informovaný souhlas nemocného s vyšetřením obsahuje kromě data vyšetření, identifikačních údajů o nemocném a kontaktního telefonního čísla, kam se může nemocný obrátit v případě pozdních komplikací, základní informace o kolonoskopii, možných komplikacích výkonu, doporučení, jak postupovat po vyšetření (např. kdy je možný příjem potravy, zákaz řízení motorových vozidel, jak dlouho je nutný klidový režim).

Je potřeba před tímto vyšetřením užívat antibiotika?

Standardně se používání antibiotik před vyšetřením používá pouze u rizikových nemocných. Mezi nejrizikovější pacienty patří např. nemocní s vrozenou nebo získanou srdeční vadou, s údajem proběhlé endokarditidy (zánětu srdeční nitroblány), pacienti po náhradě chlopně. U těchto nemocných by měla být před endoskopickým výkonem podána širokospektrá antibiotika k prevenci vzniku bakteriální endokarditidy.

Podávají se před kolonoskopií léky k utlumení?

Někteří nemocní přicházejí na kolonoskopii s pochopitelným studem z vyšetření a obavou, že výkon bude bolestivý. Lidé mají různý práh pro vnímání bolesti. I technicky velmi dobře provedená kolonoskopie může být bez použití léků k utlumení pro nemocného velmi nepříjemným bolestivým zážitkem. V případě nutnosti opakování pak již nemocný nechce toto vyšetření znovu podstoupit. Jestliže si nemocný přeje výkon bez použití léků k utlumení a v průběhu vyšetření změní názor, je možno podat analgosedaci během výkonu, což je zajištěno trvalým žilním přístupem, který je vhodné ponechat ještě během odpočívání po vyšetření – cca 30 min. U vybraných osob (děti, nemocní s psychiatrickými diagnózami nebo v těžkém celkovém stavu) je třeba použití léků k tlumení individualizovat.

Jak vlastní vyšetření probíhá?

Kolonoskop zavádí lékař nemocnému v poloze na levém boku po předchozím vyšetření per rectum (u nemocného s kolostomií – vývodem tl. střeva – na zádech).

Celkovou kolonoskopii (prohlíží se celé tlusté střevo) lze provést u více než 90 % případů, přičemž procento úspěšnosti je podmíněno nejen zkušeností endoskopisty, ale i dobrou přípravou střeva. Asi u 20 % nemocných může být vyšetření technicky obtížné nebo nemožné (pro zúžení střeva). Lékař hodnotí jednotlivé úseky tlustého střeva, případně odebírá částečky tkáně na mikroskopické vyšetření. Protože mnoho polypů (stopkatá výchlipka sliznice), a dokonce časných karcinomů je možno přehlédnout při zavádění přístroje, definitivní posouzení nálezu se provádí při pomalém (ne méně než 5 minut) vytahování přístroje. Tato část výkonu patří mezi nejdůležitější.

Lékař provádějící endoskopii hodnotí vzhled a barvu sliznice, cévní kresbu, abnormální střevní obsah, detailně se věnuje chorobným nálezům, ze kterých je k diagnostickým účelům odebírán různý počet vzorků (biopsií) podle druhu a rozsahu nálezu.

Co následuje po vyšetření kolonoskopií?

Po každém kolonoskopickém vyšetření je pacient umístěn do zotavovací místnosti. Doba na zotavení je různá – od 30 minut do několika hodin – podle věku, celkového stavu, náročnosti, délky a obtížnosti výkonu i podle reakce na použité léky k utlumení bolesti. Při propuštění by měl být vyšetřený znovu upozorněn na zákaz řízení motorových vozidel 24 hodin po vyšetření (součást informovaného souhlasu) a měl by dostat telefonický kontakt pro případ vzniku komplikací.

Co to je léčebná kolonoskopie?

Pomocí léčebné kolonoskopie odstraníme polypy (slizniční výrůstkyky) v tlustém střevě tzv. polypektomickou kličkou. Téměř všechny polypy je možné odstranit touto technikou. Jejich odstranění má nejen léčebný, ale i preventivní význam, zejména v případě adenomů (nezhoubných nádorů), které tvoří v tlustém střevě asi 90 % všech polypů a jejichž maligní přeměnou vzniká karcinom (zhoubný nádor).

V případě, že vyšetření vzorků tkáně prokáže přítomnost zhoubného nádoru, dojde k individuální léčbě pacienta v rámci onkologické léčby. Nemocní s včas diagnostikovaným CRCA mají po jeho odstranění velkou šanci na uzdravení.