header-1

Poruchy paměti

Poruchy paměti

Poruchy paměti

CO JE PAMĚŤ

Paměť je schopnost ukládat, uchovávat a vybavovat si informace v mozku. Dělit ji můžeme podle různých hledisek. Nejčastější je dělení na paměť deklarativní, kterou lze vyjádřit slovy, a paměť nedeklarativní. Deklarativní paměť může být buď sémantická (uchovává znalosti a fakta), nebo epizodická (schopnost vzpomenout si na nějakou událost, např. co jsme dělali minulý čtvrtek večer). Naproti tomu paměť nedeklarativní se nedá popsat slovy. Patří sem schopnost jezdit na kole, hrát tenis, psát na stroji apod.

Druhé možné dělení je podle časového hlediska na paměť okamžitou (krátkodobou), recentní nebo dlouhodobou. Pro ukládání z krátkodobé do dlouhodobé paměti je důležitý hipokampus ve spánkovém laloku, pro její vybavování si čelní lalok mozku. Paměť krátkodobá může po určitou dobu přetrvávat jako paměť pracovní a pak být zapomenuta, pokud informace ztratí význam. Dlouhodobá paměť je uložena nejspíše v celém mozku a jednou z teorií je její fungování na principu hologramu.

PROCES VYBAVENÍ INFORMACE A ZAPOMÍNÁNÍ

Zda si člověk informaci uloženou v paměti také správně vybaví, závisí na řadě okolností. Snadněji se nám informace vybaví za podmínek podobných těm, kdy byla informace uložena. Závisí to například na fyzikálním prostředí, emočním rozpoložení (v depresi se nám vybavují spíše negativní zážitky z minulosti) nebo stavu vědomí.

Lidská paměť nefunguje jako magnetofonový záznamník nebo videorekordér, ale uchovává spíše význam a podstatu informací než detaily. To se projevuje tím více, čím delší doba od nabytí informace uplyne. Vybavení paměti je konstrukcí ucelené informace z menších částí, které jsou dostupné. Paměť člověka sama o sobě není dokonalá a je náchylná k různým nepřesnostem a ovlivnění například emocemi. Emoce mohou paměť ovlivňovat, ale existuje i zvláštní druh paměti na emoce samotné (například na rozpoznávání emočního náboje výrazu v tváři).

K zániku paměťové stopy dochází při procesu zapomínání, kdy paměťové stopy, které nejsou používány, jsou pravděpodobně překryty jinými. Existují však případy, kdy si člověk v mezní situaci (při horečkách, hypnóze nebo elektrické stimulaci spánkového laloku během neurochirurgické operace) vybavil i velmi staré zážitky. K vyhasínání paměťové stopy dochází i tehdy, když se u starší informace ukáže, že již není pravdivá. Může k ní však dojít také při poškození nervové tkáně.

PORUCHY PAMĚTI

Poruchy paměti jsou časté ve stáří, ale mohou se vyskytovat již od středního věku. Některé z nich nejsou nebezpečné, jiné však mohou znamenat první příznaky onemocnění. Mozek může být postižen zánětem, nádorem, cévním onemocněním, alkoholem, metabolicky, léky, nebo se již může jednat o počínající Alzheimerovu chorobu, která je nejčastější demencí.

Stáří je přirozenou etapou lidského života. Demence je naproti tomu nemoc, která k normálnímu stárnutí nepatří. U postižených osob se nejprve projevuje lehkými poruchami paměti (ukládání, uchovávání a vybavování si informací), později dochází k zapomínání i nejjednodušších věcí a nakonec i vlastního jména. Dochází ke zhoršování intelektu (myšlení, úsudku), poruchám řeči a změnám chování. Pacienti často bloudí a mohou se ztratit i na důvěrně známých místech.

Výskyt Alzheimerovy choroby narůstá s věkem. Ve věkové skupině nad 65 let trpí střední nebo těžkou demencí 5 % populace, ve věku nad 85 let dokonce 30–50 % populace. V zemích Evropské unie tvoří jedno z nejčastějších onemocnění. Každý rok se vyskytne až 600 tisíc nových případů demence, což je více než například u mozkové mrtvice, cukrovky nebo rakoviny prsu.

ZÁKLADEM JE PREVENCE

Pro poruchy paměti obecně platí to, co pro svaly. Když je používáme a posilujeme, jsou silné, pokud je nepoužíváme, atrofují a zmenšují se. S pamětí to je stejné. Na buněčné úrovni je totiž tvorba paměťové stopy doprovázena změnou tvaru zakončení nervových buněk s tvorbou nových bílkovin. Tento proces je možný v každém věku a i během onemocnění, ačkoli je zde významně omezen. Používáním a trénováním nervových zakončení udržujeme celý systém plasticity mozku v dobré kondici. Platí proto, že používáním a trénováním paměti si vytváříme rezervu pro případné onemocnění v budoucnu.

Co také přispívá k lepší paměti:

Dostatek spánku.
Pravidelné cvičení (nejlépe tanec nebo chůze 4 km denně).
Malé množství červeného vína (2 dl denně).
Středomořská kuchyně (ryby, saláty, olivový olej).
Kombinace vitaminu C a E.
Omega mastné kyseliny.
Přípravky s extrakty z Ginkgo biloby

V mnoha vyspělých státech je běžné, že lidé užívají z důvodu prevence nejen nejrůznější vitaminy a doplňky stravy, ale také léčivé přípravky s extrakty z Ginkgo biloby. Na českém trhu se jedná například o lék Tanakan, který je určený nejen na léčbu poruch paměti, ale také jako prostředek k jejich účinné prevenci.

CO JSEM TO JEN CHTĚL

Zíráte do otevřené lednice a nemůžete si vzpomenout, co jste to v ní vlastně chtěli? Máte potíže vzpomenout si, kde jste před půl hodinou zaparkovali auto nebo kam jste založili doma klíče? Setkáte se s někým, kdo vás nepochybně zná, ale vy nemáte nejmenší ponětí, kam si ho zařadit? Podobné situace zažívá mnoho lidí téměř s železnou pravidelností. Zásadní je však otázka, proč tomu tak je…

Možná jste cestou k ledničce přemýšleli o něčem jiném. Mysleli jste na hádku, kterou jste měli s manželem nebo manželkou dnes ráno? Je to pravděpodobné? Tak proč se divíte, že trpíte výpadky paměti… Za většinu z našich potíží může obyčejná neschopnost soustředit se. Jsme zvyklí říkat, že jsme na něco zapomněli, ale v mnoha případech to vůbec není pravda. Danou informaci jsme vůbec nikdy nedostali, proto nás minula, aniž by byla zaznamenána v naší paměti.

MOZEK ZLOBÍ PO TŘICÍTCE

Lidský mozek je plně vyvinut asi ve věku 25 let a poté se jeho stav jen každodenně zhoršuje. Zpočátku to není příliš zřejmé, ale ve věku mezi padesáti a šedesáti lety už nemůžeme přehlédnout stále častější výpadky paměti. Po třicítce nám také déle trvá naučit se něco nového a je těžší se soustředit na více úkolů najednou, pokud náhle vyžadují naši pozornost. V průběhu stárnutí se také prodlužuje reakční doba, což ovlivňuje naše každodenní aktivity.

Odborníci na paměť odhadují, že 50 % všech lidí po šedesátce je postiženo tzv. věkem ovlivněným zhoršením paměti. Po sedmdesátce tento počet stoupá nad 70 %. Většina populace považuje problémy s pamětí za nevyhnutelné. Nedá se proti nim nic dělat stejně jako proti zhoršení fyzické kondice i duševních schopností. Pravdou však je, že pokud jde o naši paměť a její fungování, máme svůj osud víceméně ve vlastních rukou.

Mozek se chová podobně jako sval, který ztrácí svou funkci, když není neustále používán. Nikdo se zlomenou rukou, kdo se po šesti týdnech zbaví sádry, by nepochyboval o nutnosti dlouhého období intenzivního rehabilitačního cvičení, aby znovu získal ztracenou sílu své paže. Proč tedy nepřijmout cvičení paměti jako účinnou metodu rehabilitace mozku?

PAMĚŤ LZE DOBÍT JAKO BATERKU

Základem všech našich problémů s pamětí je fakt, že sama příroda nás příliš nevybavila k tomu, abychom si mnoho pamatovali. Rozsah naší krátkodobé paměti je omezen na sedm informací (slov nebo čísel) nebo přesněji v průměru na pět až devět při jednom vjemu. Kdybyste dostali seznam deseti, dvaceti nebo více slov, stejně byste si jich nezapamatovali více než sedm. Je to jako by krátkodobá paměť byla poháněna baterií, která má v daný moment jen omezenou kapacitu. Baterie má dost síly, aby v povědomí uchovala sedm prvků, ale nemá dost síly, aby jich zachovala víc.

Naštěstí je velmi snadné výrazně zvýšit množství naučeného materiálu s využitím specifických postupů, kterým se říká mnemotechniky a které vám mohou pomoci naučit se a zapamatovat si téměř všechno.

PAMĚŤOVÉ TECHNIKY

Paměťové techniky se datují již do dávnověku. V antickém světě byla trénovaná paměť životně důležitá. Staří řečtí a římští řečníci přednášeli dlouhé projevy s bezchybnou přesností, protože se tyto projevy učili s použitím mnemotechnik. Naneštěstí později tyto postupy upadly v zapomenutí a byly dál využívány jen jako zdroj zábavy umožňující předvádět "mentální triky" na pódiu, ale jen zřídka, pokud vůbec, byly upotřebeny k praktickým účelům nebo opravdovému vzdělávání.

JAK SI HRUŠKY HRAJÍ NA SCHOVÁVANOU

Jednou z pomůcek, jak si lépe pamatovat, je např. využití techniky LOCI. Její podstatou je, že si každou položku z našeho seznamu spojíme s určitým místem, které známe stejně dobře jako svůj vlastní domov. V duchu procházíme domem a pokládáme položky na nezvyklá místa. Pokud jde třeba o seznam nákupu, je nutné, aby člověk nedával předměty na běžná místa. Například mléko umístil na lustr, a ne do lednice. Později se v duchu vracíme zpět a jednotlivé předměty "posbíráme" v daném pořadí. Jako první se snažte zapamatovat si seznam věcí v následujícím pořadí: pytlík mouky, jablka, tři láhve piva, hrušky, květák, rajčata, balíček kávy, jedno máslo, šest vajec, okurka. Nyní si zkuste zapsat, co si pamatujete, aniž byste se na seznam dívali. Pamatujete si jich alespoň sedm? A co pořadí? Zkusme to nyní s technikou LOCI…

Blížíte se k hlavnímu vchodu do bytu a pokládáte první předmět ze seznamu na rohožku, je to pytlík mouky. Za hlavními dveřmi je chodba a v ní poskakují rozházená jablka. Z chodby vejdete do kuchyně. Je v ní kuchyňský stůl a na něm si tři láhve piva povídají o výsledcích včerejšího hokejového utkání. Je tam také skříň, na které si hrušky hrají na schovávanou. Další dveře vedou do obývacího pokoje s televizí a dvěma křesly. V televizi běží akční film a květák na jednom křesle se od něj nemůže odtrhnout stejně jako rajčata na druhém. Z obývacího pokoje vejdete na balkon, kde se opaluje balíček kávy. V ložnici si zase kostka másla užívá se šesti vejci. A pokračujeme do koupelny. Je tam zrcadlo, před kterým stojí okurka a holí se.

A teď požádejte někoho, aby zopakoval celý příběh, ale vynechal věci ze seznamu. Vaším úkolem je napsat je. Už by to pro vás neměl být problém…

NÁKUPNÍ SEZNAM NECHTE DOMA

Chystáte se na velký nákup? Udělejte si seznam třiceti běžných položek, pečlivě ho přečtěte a pokuste se ho zopakovat, aniž byste se na něj dívali. Kolik položek jste si zapamatovali? Sedm? Tak to je normální výsledek netrénovaného mozku…

Nejprve je potřeba váš nákupní seznam trochu upravit. Vyberete například máslo, jogurt, mléko, tavený sýr a smetanu a dejte je do jedné imaginární krabice s nápisem "mléčné výrobky". Pak udělejte totéž s ovocem, zeleninou, chlebem a pečivem, masem a mycími prostředky. Dejte pozor, abyste do jedné krabice nedali více než pět položek. Přiblížili byste se totiž hranici kapacity vaší krátkodobé paměti.

Bez pohledu na seznam nyní napište všechny položky v každé kategorii. Kolik jste si jich zapamatovali? Není to povzbuzující? Nechte seznam doma a snažte se při nákupech vždy vzpomenout na položky z každé kategorie. Nekupujte víc věcí, než na které si vzpomenete. Po návratu domů porovnejte seznam se svým nákupem.

Lidé navštěvující kurzy trénování paměti si s použitím této techniky dokážou zapamatovat 100–150 různých položek z dlouhého nákupního seznamu, a to je některým i více než devadesát let. Ti, kteří začínají kurzy s pochybami o svých schopnostech, jsou překvapeni množstvím informací, které jsou schopni si s jejich pomocí zapamatovat. Vyjmenovat 43 amerických prezidentů, 99 českých panovníků od roku 623 či sto míst Ludolfova čísla je pro ně hračkou.

ČÍM JSME STARŠÍ…

Čím jsme starší, tím je to s naší pamětí horší. Tak hodnotí stav své paměti většina populace, a nejedná se přitom pouze seniory, ale i lidi v produktivním věku. Lze proti tomu něco dělat? Určitě – způsobů je hned několik: zajímat se o své okolí a aktivně s ním komunikovat, číst knihy, poslouchat hudbu, počítat sudoku, luštit křížovky, učit se nové věci, hrát šachy a bridž. Důležité je mít také své zájmy a koníčky a dbát na pravidelnou fyzickou aktivitu. A nemusí jít přitom o vrcholové sportovní výkony. Je dokázáno, že obzvlášť blahodárný vliv má na duševní svěžest člověka tanec.

Leckdo možná namítne, že mnohé ze zmíněných aktivit pravidelně dělá, a stejně má s pamětí problémy. Neustále hledá brýle, když otevře lednici, nemůže si vzpomenout, pro co to jen vlastně šel, nepamatuje si telefonní čísla a o jménech ani nemluvě. S tím vším však mohou pomoci kurzy trénování paměti.

TRÉNINK ZLEPŠUJE KVALITU ŽIVOTA

Kurzy trénování paměti jsou vhodné pro každého bez rozdílu věku. Obvykle je navštěvují lidé, kteří jsou si vědomi svých problémů s pamětí a hledají pomoc. Ale nemají tolik času, aby čekali několik let na to, než se efekt trénování paměti projeví. Výhodou terapie "pozitivního šoku" totiž je, že má naštěstí většinou okamžitý efekt.

Trenér paměti má navíc k dispozici takové nástroje, které klientovi během několika minut zvednou sebevědomí. Pracuje s mnemotechnikami, které jsou víceméně mechanickým nástrojem a není obtížné se je naučit. Dokážou skvělým způsobem vykompenzovat nedokonalost lidské paměti. Klient zažívá "příjemný šok" z toho, že si je schopen zapamatovat tak velké množství informací. Zvýší se mu sebevědomí a k novým informacím začne přistupovat s pozitivním očekáváním, že si je zapamatuje.

Výuka v kurzech není orientována výhradně na zvýšení kapacity mozku, tak jak je tomu u většiny klasických programů kognitivní stimulace ve světě. Soustředí se oproti nim i na odstranění problémů s pamětí v běžném denním životě klientů. Výsledkem je jejich zvýšené sebevědomí, sebehodnocení a pocit osobní zdatnosti, které vedou k tomu, že senioři zvládají běžné problémy s daleko větším přehledem.

PAMATUJEME NA ČASTÉ OTÁZKY

Proč už i "třicátníci" mají problémy s pamětí?

Za naše problémy s pamětí může především určitá nedisciplinovanost. Pokud dovolíme naší mysli, aby byla rozběhaná v mnoha směrech a vůbec se nezaměřila na to, co právě děláme, tak by bylo naivní očekávat, že bude naše paměť funkční.

Odkdy je vhodné začít trénovat paměť a proč?

Lidé v produktivním věku si většinou dostatečně trénují paměť už samotným výkonem zaměstnání. Všechny věkové kategorie však mají problémy s efektivním zpracováním nových informací. V tomto případě jim křížovky ani sudoku nepomohou, ale vzniká prostor pro trenéra paměti. Ten je naučí triky, jak informaci efektivně zpracovat, aby byla spolehlivě uložena do dlouhodobé paměti a hlavně aby byla snadno vybavitelná v případě budoucí potřeby.

Co je ještě v souvislosti se zhoršováním paměti normální a co už ne?

Za "normální" lze považovat, když si lidé stěžují na funkčnost své paměti. Za nenormální, když dobrovolně promrhají šanci se nechat přesvědčit, že to vůbec není pravda a že se jen zbytečně podceňují.

Kdo je nejvíce ohrožen poruchami paměti?

Věk je rizikový faktor, takže čím jsme starší, tím více nám hrozí nebezpečí patologických poruch. Je tedy na místě si během života vytvořit tzv. rezervní mozkovou kapacitu a s její pomocí úpadek duševní svěžesti vykompenzovat. Vzdělávání během celého života, mentální a fyzická aktivita a společenský kontakt jsou nezbytnými předpoklady k jejímu vytvoření.

Další informace můžete najít na www.trenovanipameti.cz a na www.poruchypameti.cz.