header-1

Nadměrná tvorba růstového hormonu

Deprecated: Non-static method Joomla\CMS\Application\SiteApplication::getMenu() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /var/www/www/templates/gk_publisher/lib/framework/helper.layout.php on line 109

Deprecated: Non-static method Joomla\CMS\Application\CMSApplication::getMenu() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /var/www/www/libraries/src/Application/SiteApplication.php on line 275

Deprecated: Non-static method Joomla\CMS\Application\SiteApplication::getMenu() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /var/www/www/templates/gk_publisher/lib/framework/helper.layout.php on line 109

Deprecated: Non-static method Joomla\CMS\Application\CMSApplication::getMenu() should not be called statically, assuming $this from incompatible context in /var/www/www/libraries/src/Application/SiteApplication.php on line 275

Nadměrná tvorba růstového hormonu

AKROMEGALIE

Co je akromegalie?

Akromegalie je vzácné onemocnění způsobené ve většině případů přetrvávajícím nadměrným uvolňováním růstového hormonu z hypofýzy. Nadměrné uvolňování růstového hormonu vede jednak k růstu kostí a měkkých tkání a jednak k metabolickým změnám, které se mohou projevit například cukrovkou.

Co způsobuje akromegalii?

Některé buňky hypofýzy, které za normálních okolností produkují růstový hormon, se začnou nekontrolovatelně dělit. Pokračující růst těchto buněk, které produkují hormon, vede ke vzniku hypofyzárního nádoru, takzvaného adenomu. Tento  nádor bývá téměř vždy benigní (nezhoubný) a do dalších částí těla se nešíří. Přibližně u třetiny lidí trpících akromegalií produkuje hypofyzární nádor další hormon, nazývaný prolaktin. Vzhledem k pomalému projevu akromegalických příznaků může být toto onemocnění diagnostikováno až po mnoha letech.

Co je to hypofýza?

Hypofýza je velmi malá žláza s vnitřní sekrecí. Nachází se na spodině  mozku v zadní jámě lební. Je velmi důležitá vzhledem k tomu, že produkuje a řídí celou řadu hormonů určujících růst, vývoj, pohlavní dozrávání, reprodukční funkce a kojení u žen.

Hypofýza také řídí funkce štítné žlázy a nadledvinek, které jsou zodpovědné za kontrolu krevního tlaku, spánkového cyklu, imunitního systému a za metabolizmus bílkovin, uhlohydrátů, tuků a vody.

Co je to růstový hormon?

Odborný název pro růstový hormon je  somatotropin. Tento  název pochází z řeckých výrazů pro tělo a výživu. Má vliv v podstatě na všechny tělesné orgány v souvislosti s růstem, metabolizmem a celkovou kvalitou života.

Kdy dochází k uvolňování růstového hormonu?

K uvolňování růstového hormonu dochází v krátkodobých vlnách po celý život, obvykle ve spánku.

Jakou úlohu má růstový hormon?

Růstový hormon má vliv na tukové buňky a svalstvo. Významně ovlivňuje také kosti. V případě nadměrného vylučování růstového hormonu dochází k nadměrnému růstu kostí a měkkých tkání. Růstový hormon má také význam pro řadu metabolických procesů, například pro metabolizmus bílkovin, uhlohydrátů a lipidů, a rovněž pro elektrolytickou rovnováhu a rovnováhu minerálů v těle.

Je akromegalie běžné onemocnění?

Každoročně je v České republice diagnostikováno čtyři až pět nových případů na milion obyvatel.

Je akromegalie dědičná?

Ne, není.

Jak se  akromegalie  projevuje?

Akromegalie se může projevit různými způsoby.

Nemocný například zjistí, že  jsou mu malé prsteny,  nebo že bude potřebovat větší rukavice. Oblékne-li si v zimě čepici, bude mu  připadat malá. Případně  ho může tlačit obuv.

Nemocný může také trpět bolestmi hlavy nebo nadměrným pocením. Nebo se jen ne cítií dobře. Všechny tyto příznaky se postupně vyvíjejí a po nějakou dobu si jich nemocný vůbec nemusívšimnout.

Diagnóza akromegalie
Jaké jsou příznaky akromegalie?

Nadměrné vylučování růstového hormonu vede k růstu měkkých i kostních tkání.

Akromegalie se projevuje celou řadou rozmanitých příznaků, ne každý nemocný však musí mít přítomny všechny z nich:
- zvětšení rukou, nohou a hlavy,
- změny rysů tváře,
- vysunutí čelisti,
- nadměrné pocení,
- únava a letargie,
- častější a silnější bolesti hlavy,
- potíže s ušima, nosem (chrápání), krkem či zuby,
- ztluštěná a mastná pokožka,
- zvětšená štítná žláza,
- zvětšený jazyk,
- zhrubnutí hlasu,
- tuhnutí kloubů, artritida,
- zhoršená snášenlivost glukózy či cukrovka,
- mravenčení v prstech a rukou (syndrom karpálního tunelu),
- vysoký krevní tlak,
- spánková apnoe,
- částečná ztráta vidění,
- nepravidelná menstruace,
- impotence,
- snížená plodnost,
- snížení libida

Některé z těchto příznaků, jako například cukrovka a vysoký krevní tlak, jsou důsledkem metabolických změn způsobených přebytkem růstového hormonu. Jiné příznaky, jako například bolesti hlavy a ztráta vidění, jsou důsledkem nezhoubného nádoru ve zvětšené  hypofýze, který tlačí na jiné oblasti mozku.

Nádor může také tlačit na hypofýzu samotnou a znemožňovat její správné fungování. Nedostatek jednoho či více hormonů produkovaných hypofýzou se nazývá hypopituitarizmus.

Jaká vyšetření  se k diagnóze akromegalie používají?

Při podezření  na diagnózu akromegalie  odešle praktický lékař nemocného k nejbližšímu endokrinologovi. To je lékař, který se specializuje na hormonální onemocnění.

Samotná diagnóza akromegalie je pak poměrně jednoduchá. Nemocnému Odeberou  vzorky krve, v nichž  se jednoduchým vyšetřením  změří hladina růstového hormonu a inzulinu podobného růstového faktoru-1 (IGF-1), čímž se ověří, zda  hypofýza funguje normálně.

Hladinu růstového hormonu je možné měřit pomocí  následujících vyšetření :

Orální glukózový toleranční test

Toto vyšetření se provádí na lačno brzy ráno, nemocný nesmí  jíst přibližně od deseti hodin večer před provedením testu. Z katétru (tenké plastové trubičky) zavedeného do žíly na předloktí se mu po půlhodinách odebírá vzorek krve. Po odběru prvního vzorku dostane pacient  glukózový nápoj. Další odběry se provádějí vždy po půl hodině po dobu dvou hodin. Poté se nemocný obvykle smí nasnídat a může jít domů.<

U nemocného s  akromegalií, budou hladiny růstového hormonu zůstávat po celou dobu testu vysoké, a to i po vypití glukózového nápoje, což by za normálních okolností vedlo k poklesu hladiny růstového hormonu.

Profil růstového hormonu/denní křivka

Toto  vyšetření  se také provádí na lačno brzy ráno a nemocný nesmí  jíst přibližně od deseti hodin předchozího večera. Do paže nemocného se   zavede kanylu a po několik hodin se  v určitých intervalech odebírá  krev. Po odebrání prvního vzorku se nemocný obvykle může  nasnídat a volně pohybovat.

V případě diagnózy  akromegalie, jsou  hladiny růstového hormonu vysoké po celý den.

Měření IGF-1

Část krve odebrané pro vyhodnocení hladiny růstového hormonu může být také použita ke zjištění hladiny IGF-1.

Za jak dlouho jsou hotové  výsledky vyšetření?

Výsledky testů hladiny růstového hormonu jsou obvykle k dispozici přibližně do týdne.

Používají se k diagnóze akromegalie i jiná vyšetření?

O přesné lokalizaci a velikosti nádoru v hypofýze mohou poskytnout užitečné informace zobrazovací vyšetření- magnetická rezonance nebo počítačová tomografie.

Snímání pomocí magnetické rezonance je bezbolestné, vyžaduje pouze ležet bez pohnutí na lehátku uvnitř přístroje po dobu přibližně 30 minut. Někteří lidé mohou pociťovat klaustrofobii, obzvláště s přihlédnutím ke značnému hluku, který skener vydává.

 Je potřeba při těchto vyšetřeních  zůstat v nemocnici?

Ne. Tato  vyšetření  lze obvykle provádět bez nutnosti hospitalizace.

Co je cílem léčby akromegalie?

Hlavním cílem léčby je snížení hladiny růstového hormonu a IGF-1 na úroveň v normálním rozmezí. Tím dojde k zastavení  dalšího zhoršování onemocnění, včetně zmírnění či odstranění řady komplikací s ním spojených..

V průběhu několika dní po úspěšném snížení hladiny hormonů by mělo dojít k viditelnému zmenšení otoků měkkých tkání a časem by měly ustoupit i další příznaky, jako je pocení a vysoký krevní tlak.

Jaké způsoby léčby se nabízejí?

Pacienti s akromegalií mají tři možnosti léčby: chirurgickou, , radioterapeutickou a medikamentózní. U některých pacientů lze použít kombinací všech tří možností.

Operace

U většiny pacientů je prvním krokem v léčbě akromegalie chirurgické odstranění nádoru. Tím lze zásadně snížit hladinu růstového hormonu a IGF-1 a následně zmírnit některé další obtíže způsobené přítomností nádoru, například bolesti hlavy a potíže s viděním.

Chirurgický zákrok provádí specializovaný chirurg, který provede malý řez v nose nebo ústech (nazývaný transsfenoidální přístup). Tento způsob provedení operace nezanechává žádné viditelné jizvy a je možný při velmi krátké hospitalizaci. Zákrok samotný obvykle trvá přibližně hodinu a hospitalizace asi pět dní.

Velmi zřídka může být nutné provést operaci přes kost lebeční (transkraniálně).

Velikost nádoru určí, zda bude možné jeho úplné odstranění a tím snížení hladiny růstového hormonu k normálu. V případě malého nádoru lze očekávat zcela úspěšné chirurgické odstranění bez nutnosti další léčby.

Radioterapie znamená, že je pacient po dobu pěti až šesti týdnů  pět dní v týdnu vždy na několik minut vystaven malým dávkám radiace. Radiační záření je ze tří směrů zaměřeno velmi přesně na nádor. Pacient dostane průhlednou masku, která má zabránit pohybům hlavy v průběhu ozařování. Není důvod k obavám, maska má velké otvory na oči a ústa.

V průběhu ozařování  nepociťuje pacient  obvykle  nic nepříjemného ani bolestivého, nicméně se může  cítit unaven. Přestože někteří lidé jsou schopni v průběhu léčby i nadále chodit do práce, není tomu tak vždy.

Rovněž je možné, že navzdory relativně malým dávkám záření některým pacientům krátkodobě vypadá část vlasů, které však po skončení léčby dorostou.

Radioterapeutická léčba je účinná, avšak ozářené buňky nádoru odumírají pomalu po několik měsíců až let. V mezidobí může být nezbytné snížit  hladinu růstového hormonu pomocí medikamentózní léčby, například analogy somatostatinu  nebo agonisty dopaminu.

Medikamentózní léčba

Medikamentózní léčba se používá k udržování hladiny růstového hormonu a IGF-1 v normálním rozmezí. Může se používat po chirurgické či radioterapeutické léčbě k dalšímu snížení hladin růstového hormonu a IGF-1 a ke kontrole příznaků. V některých případech lze aplikovat medikamentózní léčbu ke zmírnění příznaků před chirurgickým zákrokem nebo radioterapií. V ojedinělých případech může být pro pacienta chirurgický zákrok nevhodný a tehdy je řešením dlouhodobá medikamentózní léčba.