Ipsen

Léčba průjmu

Léčba akutního průjmu

• Jak a kdy konzultovat s lékařem?
• Jak bude lékař postupovat?
• Zavodnění a dieta jako základ léčby
• Hygienické zásady
• Podávání léků u průjmu

Léčba chronického průjmu
Léčba průjmu u dětí
Léčba cestovatelského průjmu

1. Léčba akutního průjmu

a) Jak a kdy konzultovat při průjmu s lékařem?

• U nekomplikovaného průjmu je možná i telefonická konzultace.
• Navštívit lékaře, když akutní průjem neustává po několika dnech (obvykle po 3–5) nebo:
  - při těžce probíhajícím průjmu s dehydratací (odvodněním),
  - při trvající teplotě,
  - u starých lidí (nemají pocit žízně, často užívají diuretika – léky k odvodnění),
  - u malých dětí (snadno ztrácí tekutiny, samy je nedokážou doplnit).
• Měli byste být připraveni na otázku, zda ve stolici je krev nebo zda došlo k úbytku na váze. Proto je vhodné nepoužívat "živočišné uhlí", které barví stolici

b) Jak bude postupovat lékař?

• Nekomplikovaný případ akutního průjmu (na základě poskytnutých údajů), může být řešen i telefonicky.
• Dle vašich údajů a závažnosti příznaků rozhodne lékař o nutnosti dalšího vyšetření:
  - celkového (včetně vyšetření konečníku),
  - laboratorního, včetně možnosti bakteriologického vyšetření stolice,
  - endoskopického,
  - rentgenového.

c) Zavodnění a dieta jako základ léčby

• Je nutno stanovit možné vyvolávající příčiny (potraviny, léky, psychické vlivy).
• Je nutno řádně se zavodnit. Ztrátu tekutin a minerálů lze dodat velkým množstvím tekutin:
  sladkým čajem,
  minerálními vodami,
  rehydratačními roztoky,
  iontovými nápoji,
  vhodné jsou slané polévky (náhrada sodíku),
  k užívání ústy jsou podávány roztoky ORS (oral rehydratation solution),
  v domácích podmínkách lze použít i roztok, který obsahuje 8 lžiček cukru, 1 lžičku stolní soli, šťávu ze dvou pomerančů nebo ze dvou grapefruitů (pro obsah draslíku) a k doplnění do 1 litru použít převařenou vodu; dospělí by měli vypít 250–500 ml a děti 125–250 ml tohoto roztoku během hodiny.
• U závažnějších stavů je nutné zaznamenávat příjem a výdej tekutin (močení), častost a složení stolice i zvracení. Záznamy by měly být předloženy ošetřujícímu lékaři.
• Na začátku onemocnění je vhodná 24hodinová tzv. "hladová či čajová" pauza. Pak je vhodný rýžový odvar, syrové banány (obsahují draslík), event. mrkvový odvar a následně vařené brambory nebo bramborové pyré. Později je přidáváno vařené či dušené maso. Bílý jogurt s živou kulturou obsahuje lactobacily a může být podáván později.

d) Hygienické zásady

• V případě průjmu infekčního je zapotřebí dodržovat hygienické zásady.
• Vždy je nutno umýt si po odchodu z toalety řádně ruce.
• Nemocný s průjmem by neměl připravovat jídlo pro další osoby, zejména ne pro děti a staré lidi.

e) Podávání léků u průjmu

Medikamentózní léčba většinou není nutná. Pro zmírnění obtíží jsou doporučována zejména adsorbencia (navážou jedovaté látky na svůj povrch) a antimotilika (zpomalují střevní pohyb).

Adsorbencia se podávají hned od začátku průjmového onemocnění. Nejvhodnější v této skupině je SMECTA (diosmectit); protože váže bakterie a viry a jejich toxiny, působí proti vlastní příčině průjmu. Smectu můžeme podávat jak dětem, tak dospělým. Smectu mohou používat těhotné i kojící ženy. Smecta se nevstřebává a kompletně se vylučuje stolicí, kterou nebarví.

Další možností jsou střevní desinficiencia (působí na některé střevní mikroby).

U kolikovitých bolestí mohou být výjimečně použita spazmolytika.

Antibiotika nejsou u akutních nekomplikovaných průjmů obvykle podávána. Opatrnosti je třeba u dysenterické formy průjmu (horečnatý stav s krví a hlenem ve stolici), těhotenství a kojení. Zejména malým dětem by léky neměly být podávány bez porady s lékařem.

2. Léčba chronického průjmu

Jako takový je označován průjem trvající týdny nebo měsíce.

• Vždy je nutné konzultovat s lékařem, který by měl příčinu průjmu nalézt.
• Poté by měl být lékařem dle příčiny léčen.