header-1

Průjem, typy průjmů

Průjmy

Průjem, typy průjmů

1. Co je to průjem?

Průjem je časté (více než 3×/den) vyprazdňování řídké stolice.

2. Co označujeme akutním průjmem?

Akutní průjem začíná náhle a trvá krátkou dobu. Trvá méně než 4 týdny a je většinou infekčního původu.

3. Co znamená průjem chronický?

Chronický průjem trvá delší dobu (více než 4 týdny) a vyžaduje již podrobnější vyšetření.

4. Co je to infekční průjem?

Jedná se o nejčastější typ průjmu, jehož příčinou je infekce, zánět způsobený bakteriemi, viry nebo parazity.

Příčiny a průběh průjmu

  • Bakteriální průjmy
    • Kampylobakteriální průjem
    • Infekce vyvolané E. coli
    • Salmonelóza
    • Shigelóza (bacilární úplavice)
    • Yersinie
    • Cholera
  • Virové průjmy
  • Parazitární průjmy

1. Příčiny akutního průjmu

Zánět sliznice žaludku a střev (gastroenteritida) – je způsoben většinou infekcí, dochází k přesunu velkého množství tekutiny do střeva. Stejně vzniká průjem i vlivem některých projímadel.
"Otrava potravinami" (způsobená toxiny – jedovatými látkami, které vylučují bakterie) – požití velkého množství osmoticky aktivních látek, které na sebe navážou tekutiny (např. umělých sladidel).
Požití velkého množství nestravitelných látek.
Psychické příčiny (úzkost) – střeva posunují svůj obsah velmi rychle, a tak se stačí vstřebat zpět do krve jen malé množství tekutiny.
Vedlejší účinek léků (např. některých antibiotik, léků obsahujících hořčík apod.).
Požití velkého množství tekutiny – střevo je nedokáže vstřebat (např. požití velkého množství piva).
Alkohol (obvykle ve velkém množství).

2. Příčiny chronického průjmu

Jednou z nejčastějších příčin dlouhodobého průjmu je tzv. dráždivý tračník, což je onemocnění charakterizované poruchami vyprazdňování (průjmem nebo zácpou), často doprovázené bolestmi v břiše, ale bez přítomnosti organického onemocnění.
Idiopatické střevní záněty (např. ulcerózní kolitida nebo Crohnova nemoc).
Špatné vstřebávání potravin (např. celiakie nebo chronická onemocnění slinivky břišní).
Hormonální změny (např. cukrovka nebo zvýšená činnost štítné žlázy).
Dlouhodobě probíhající střevní infekce.
Stavy po závažnější operaci žaludku, střeva nebo žlučníku. Omezení plochy střeva pro vstřebávání, např. operací (odnětí části střeva) nebo při zánětu.
Některé léky, včetně antibiotik; léky obsahující hořčík, léky proti překyselení žaludku, léky upravující vysoký tlak, léky užívané při kloubních zánětech a projímadla.

3. Příčiny a průběh infekčních průjmů

a) Bakteriální průjem

Původci: Nejčastějšími původci bakteriálních průjmů jsou Campylobacter, Clostridium difficile, Escherichia coli, Salmonella enteritidis, Shigely.

Projevy: Projevují se náhlým začátkem, někdy s horečkou, nevůlí, zvracením, později se přidávají bolesti břicha, obvykle difuzní se škroukáním. Stolice může být zprvu kašovitá, později se mění na vodnatou, někdy s příměsí hlenu a krve.

  1. Kampylobakteriální infekce
    Přenos : z infikovaných zvířat na člověka buď přímým kontaktem, nebo požitím kontaminované potravy, zejména nedostatečně tepelně zpracovaným masem
    Inkubační doba : 24-72 hod.
    Klinické projevy : vodnatý průjem, kolitida (zánět střeva) s toxickým megakolon (nápadné rozšíření střeva), horečka, křečovité bolesti břicha někdy připomínající zánět slepého střeva; příznaky trvají obvykle 1–7 dnů
  2. Infekce vyvolané E. coli:
    E. coli způsobuje průjem hlavně u dětí, ale i u dospělých
    Zdroj nákazy : nemocný člověk nebo bacilonosič
    Klinické projevy : vodnaté stolice, většinou bez výrazného zápachu, někdy zvracení a bolest v břiše
    Inkubační doba : několik hodin
  3. Salmonelóza
    Nejčastější původce průjmového onemocnění u nás
    Výskyt : hlavně v létě, nejvíce postižené děti do 1 roku, mladí lidé do 20 let a starší lidé nad 70 let
    Inkubační doba : 8–24 hod.
    Zdroj nákazy : drůbež, hovězí dobytek, prasata, ptáci a ostatní domácí zvířata
    Přenos : je možný i mléčnými produkty nebo přímým kontaktem s nemocným při nedodržování hygienických zásad
    Klinické příznaky : únava, bolest hlavy, zvracení, bolest břicha, průjem – vodnatá stolice, někdy s příměsí krve, hlenu a tenezmy (bolestivé nucení na stolici)
  4. Bacilární dyzenterie (bacilární úplavice – infekce vyvolaná bakterií Shigella sonei)
    Vznik : při nedodržení základních hygienických pravidel
    Nejčastěji postihuje děti mezi 6 měsíci a 5 lety.
    Přenos : přímým stykem s původcem infekce (znečištěné WC, kontaminovaná voda – studánky, znečištěné ruce)
    Inkubační doba : do 3 dnů
    Klinické projevy : horečka, bolesti břicha s objemnými vodnatými stolicemi často s příměsí hlenu a krve a rychle nastupující dehydratace
  5. Infekce vyvolané Yersiniemi
    Výskyt : zpravidla v zimních měsících
    Zdroj nákazy : divoká a domácí zvířata, přenos hlavně vepřovým masem a kontaminovaným mlékem; postiženi hlavně děti a mladiství
    Klinické projevy : bolesti hlavy, myalgie (bolesti svalů), vysoká horečka, vodnatý průjem
  6. Cholera
    Zdroj nákazy : člověk
    Inkubační doba : 1-5 dnů
    Klinické projevy : zvracení a pak vodnaté průjmy

b) Virové průjmy

Výskyt : až 1/3 průjmových onemocnění je vyvolaná viry; onemocnění postihuje kteroukoliv věkovou skupinu, ale zejména zranitelné jsou děti a starší lidé;
Původce : onemocnění vyvolávají hlavně viry: norwalk, rotaviry, adenovirus, astroviry, picornaviry, torovirus; * 40 % průjmových onemocnění u děti je vyvoláno rotaviry

c) Parazitární průjem

Původce : nejčastější původci parazitárních průjmů jsou Entamoeba histolytica, Giardia lamblia, Cryptosporidium, Cyclospora
Zdroj nákazy : nejčastějším zdrojem je kontaminovaná voda, méně často potrava

  1. Gairdióza
    Nejčastější průjmové parazitární onemocnění u nás
    Délka : trvá 5–7 dnů
    Inkubační doba : 12–15 dnů, často v anamnéze: pobyt v zahraničí
    Klinické příznaky : náhle vzniklá nauzea (nucení na zvracení), zvracení, anorexie (nechutenství), únava, křeče, bolesti břicha, nevelká teplota, následně výrazně zapáchající průjem, nadýmání, flatulence (nadměrný odchod střevních plynů); obtíže trvají 3–4 dny, ale i několik měsíců
  2. Amébiáza
    Zdroj a šíření nákazy : šíří se požitím vody nebo potravy kontaminované cystami parazita, voda a potrava jsou kontaminované fekáliemi; infekce je častá v rozvojových zemích, ve vyspělých zemích zjišťována u imigrantů, u turistů vracejících se ze zemí třetího světa
    Inkubační doba : 8–10 dnů
    Klinické příznaky : náhlé krvavé průjmy s příměsí hlenu, křečemi v břiše, tenezmy (bolestivé nucení na stolici), nauzea (nucení na zvracení), třesavka a bolesti hlavy, třetina případů s teplotami

Zvláštnosti průjmu u dětí

1. Průjem: projevy, příznaky a nebezpečí z něj plynoucí

Průjem je jednou z poruch normálního trávení, kdy dochází k častému vyprazdňování řídkých až vodnatých stolic, které v průběhu života postihne téměř každé dítě. Závažný průběh může mít tato porucha u kojenců, kteří jsou více než starší děti ohroženi ztrátou tekutin.

Příčinou akutního průjmové onemocnění v našich podmínkách jsou viry (zvláště časté jsou průjmy způsobené rotaviry) a bakterie (např. Salmonella nebo Campylobacter), méně často paraziti.

Vzhledem ke složení mateřského mléka trpí průjmy méně často kojené děti než děti uměle vyživované.

Onemocnění je často doprovázeno zvracením, někdy velice úporným, které prohlubuje ztrátu tekutin. Z tohoto hlediska jsou opět nejvíce ohroženou skupinou právě kojenci, proto by každý kojenec, u něhož se objeví vodnaté stolice v počtu tři a více, měl být vyšetřen dětským lékařem, který zhodnotí stav dítěte a rozhodne o léčebném postupu.

2. Příznaky ztráty tekutin

Ztráta tekutin se projevuje suchými rty a suchou ústní sliznicí, u kojence je propadlá fontanela (vazivová blána spojující nesrostlé lebeční kosti, je pod kůží na hlavičce hmatná jako otvor mezi nesrostlými lebečními kostmi, postupně jejich srůstem zaniká), kůže je povadlá, dítě je zpočátku neklidné a plačtivé, postupně apatické, může se objevit porucha vědomí různého stupně, oči jsou zapadlé, dítě močí velmi málo - moč je tmavá, z úst je cítit aceton.

3. Léčba průjmu

Léčení spočívá ve včasné náhradě ztracených tekutin a minerálů (rehydratace) a včasném podání tolerovaných potravin (realimentace) s cílem zabránit dalšímu poškození střevní sliznice a rozvoji chronického průjmu.

4. Co jsou to rehydratační roztoky?

Jsou to roztoky, které lze podávat ústy, lze jimi rychle nahradit ztrátu minerálů a vody zejména v časném stadiu onemocnění. Roztok je dětmi velmi dobře přijímán, lze jím zvládat i situace doprovázené zvracením. U nás je na trhu volně prodejný rehydratační roztok s názvem Kulíšek, takže i v domácích podmínkách lze počáteční stadia onemocnění zvládnout.

5. Zásady rehydratace Kulíškem

Roztok podávejte vždy vychlazený na 4–8 °C, po lžičkách, např. po 5–10 minutách vždy 5–10 ml roztoku (jedna dnešní čajová lžička má objem 4 ml, takže podáte 2–3 lžičky, interval můžete prodloužit na 15–20 minut podle situace).

Nikdy roztok nedochucujte ovocnou šťávou nebo džusem.

Nikdy nepodávejte nápoje typu Coca-cola nebo džusy – mají minimum minerálů a příliš cukru, který není pro porušené trávení žádoucí; tyto nápoje lze použít u některých kolapsových stavů starších dětí, ale rozhodně ne při průjmovém onemocnění spojeném se zvracením.

Rehydratace musí být rychlá a má být zvládnuta během 4 hodin, během této doby podejte 30–50 ml roztoku na 1 kg váhy dítěte.

6. Zhoršující se stav dítěte

Jestliže zvracení trvá, dítě roztok odmítá, jeho stav se zhoršuje a zejména jde-li o malé dítě a nemáte jako rodiče s touto situací zkušenosti, nikdy neváhejte ihned navštívit lékaře, protože úhradu vody a minerálů bude nutno zajistit jiným způsobem, a to jedině přijetím dítěte do nemocnice.

7. Jaká má být výživa dítěte s průjmovým onemocněním?

Spočívá především ve včasném podávání dobře tolerovaných potravin (realimentace).

To znamená využívat těch potravin, které nezatěžují střevo, strava musí být dobře a snadno stravitelná, chutná, levná a dostupná:

Pokud je dítě kojeno, kojení nepřerušovat.

U uměle živeného dítěte můžete používat stejné mléko jako před vznikem onemocnění. Již není vyžadováno úplné vysazení mléčné výživy, ale jak sami všichni dobře víme, právě vysazení mléčné stravy a podávání dietních potravin uzdravení dítěte urychlí. Proto je vhodné mléko alespoň na jeden den vysadit.

Pokud se rozhodnete dítěti ve stravě mléko ponechat, je zpočátku vhodné je připravovat s rýžovým odvarem, který doma snadno připravíte. Jednu polévkovou lžíci rýže vaříte v 1 litru kojenecké vody po dobu jedné hodiny, vždy odpařenou vodu doplníte na 1 l, pak rýži přecedíte a vzniklý odvar použijete k přípravě mléka. Podobně můžete použít kroupy, ne však ovesné vločky (mají projímavý účinek).

Další možností je použití velmi kvalitního ověřeného dietního mléka se sníženým obsahem laktózy (k dostání v lékárnách). Má vynikající chuť a ovocná vláknina, minerály a lehce stravitelný tuk zajišťují rychlou úpravu stolice tím, že se urychlí obnova střevní flóry. Mléko je určeno pro nekojené děti od 3. měsíce, ale je možno je použít i u starších jedinců bez omezení věkové hranice.

U starších dětí je nutno vynechat stravu s vysokým obsahem tuků a disacharidů. Takže vhodná je mixovaná strava z brambor a rýže, jablečná, mrkvová nebo banánová pyré, libové kuřecí maso, bujón, suchary, starší pečivo. S výhodou lze použít z výše uvedeného připravené dětské výživy prodávané v obchodech.

8. Příklad výživy starších dětí při průjmovém onemocnění

1. den:

Rehydratační roztok podle doporučeného dávkování.

Jakmile dítě nezvrací, zkuste kousek suchého rohlíku nebo sucharu, banánu nebo jablečného kompotu. Neobjeví-li se znovu zvracení, nabídněte dítěti kousek některé výše uvedené potraviny častěji (zhruba po 3 hodinách, ale množství nezvyšujte).

2. den:

Pokračujte v podávání rehydratačního roztoku dle doporučeného schématu.

Ke snídani nabídněte např. suchar namočený v jablečném kompotu (můžete jej přisladit hroznovým cukrem - Glukopurem).

Na svačinu malé množství rozmačkaného banánu nebo jablečné pyré.

V poledne na oběd rozmixovanou vařenou bramboru s vařenou mrkví (možno použít kupovanou výživu) nebo vodovou kroupovou polévku (případně přidejte bramboru a mrkev), pokrm můžete lehce přisolit.

Na odpolední svačinku opět rozmačkaný banán, jablečný kompot se sucharem, k večeři rýžovou bezmléčnou kaši (buď uvaříte doma, nebo použijete rýžovou bezmléčnou kaši již hotovou v krabici).

Množství jídla musíte přizpůsobit chuti dítěte, jídlo mu nevnucujte, ale nabídněte raději menší množství, ale častěji (třeba po 2 hodinách několik lžiček), i když úplně porušíte původní pravidelný režim.

3. den:

Přijímá-li dítě předchozí den nabízenou stravu dobře, stolice již nejsou tak časté a zlepšuje se její konzistence, postupujte obdobně, ale zkuste v poledne zařadit hovězí nebo kuřecí vývar s drobnými kousky libového masa nebo opět brambory a mrkev a k tomu kousek libového kuřecího, králičího či krůtího masa, ostatní zůstává stejné.

4. den:

Přijímá-li dítě předchozí den nabízenou stravu dobře, má na jídlo chuť, stolice je hutnější nebo vůbec žádná (což se může stát), zkuste mu ke snídani nabídnout mléko, na které bylo zvyklé, v množství cca 100 ml a k tomu suchý rohlík nebo piškoty.

Během dne můžete nahradit rehydratační roztok postupně slabým "ruským" čajem ochuceným Glukopurem, nabízejte pití často po malých porcích.

Pokud se po první ranní stolici neobjeví opět průjmová, zkuste večer rýžovou mléčnou kaši.

Během dne svačinky ponechte beze změny.

5. den:

Při příznivém průběhu můžete ráno podat již obvyklou porci mléka.

K některé svačince podejte bílý jogurt, do něhož přidáte banán nebo jablečný kompot.

K obědu může být vývar s rýží, bramborou, mrkví a masem nebo bez vývaru s přidáním másla nebo oleje.

Odpoledne k svačině opět banán nebo jogurt, večer dle chuti dítěte mléčná kaše nebo to, co mělo dítě k obědu, nebo jen mléko.

V dalších dnech již zařazujte stravu, na kterou bylo dítě zvyklé, ale mějte na paměti, že párky, pečená kachna a vepřové se zelím či řízky s bramborovým salátem nejsou pokrmy vhodné po překonaném průjmovém onemocnění, i když proběhlo lehce. Stejně tak čokoláda, ani mléčná, ani hořká, se nehodí k léčbě průjmových stavů, protože obsahuje vysoké množství tuků!

Takto lze postupovat u všech dětí, které již nejsou odkázány pouze na mléčnou výživu. Musíte se řídit hlavně stavem dítěte, jeho chutí přijímat nabízené potraviny, klidně vše dávejte po troškách, je-li to nutné, pečlivě sledujte množství a vzhled stolic, dodržuje dávkování rehydratačního roztoku. Uvedený postup můžete samozřejmě měnit, příjem stravy lze urychlit, dovoluje-li to stav dítěte a množství stolic. Máte-li však jakékoli pochybnosti, objeví-li se znovu průjem nebo dítě začne znovu zvracet, ihned se obraťte na dětského lékaře.

Cestovatelský průjem

Dopřáli jste si dovolenou v zahraničí? Aby se tato dovolená pro vás či vaše blízké nezměnila v trvalý pobyt na toaletě, určitě věnujte pozornost následujícím řádkům.

1. Co je průjem cestovatelů?

Jedná se o projev onemocnění střeva, jehož původcem může být výměna střevních mikroorganizmů za místní flóru či střevní infekce jako důsledek nezvyklého složení stravy či požití kontaminované vody či potraviny.

2. Jak se průjem cestovatelů projevuje?

Projevy tohoto onemocnění jsou zcela typické. Začátek bývá náhlý, 3–5 typicky vodnatých stolic denně spojených se škroukáním v břiše. Může je provázet celková slabost a nevolnost, není horečka.

Potíže se v 90 % vyřeší do 1 týdne, dalších 8 % do jednoho měsíce.

3. Co je příčinou průjmu cestovatelů?

Příčina tohoto typu průjmu bývá objasněna ve 30–60 % případů a může být stejně jako u ostatních průjmů infekční nebo neinfekční povahy.

Z těch neinfekčních příčin jmenujme:
vypití většího množství sladkých a přechlazených nápojů či místních minerálních vod,
nezvykle kořeněnou stravu,
ovoce (např. fíky a mango),
nadbytek oleje používaného v některých kuchyních,
psychický stres spojený s cestováním.

Příčinou infekčního průjmu cestovatelů jsou pak z:
80–85 % bakterie,
10 % paraziti,
5–10 % viry.

4. Kde můžeme očekávat zvýšený výskyt tohoto onemocnění?

Nejčastěji se s tímto onemocněním setkáváme při cestách do tropů a subtropů. Po měsíčním pobytu v těchto oblastech udává příznaky onemocnění 40 až 60 % turistů.

Objevuje se nejčastěji u osob cestujících ze zemí s dobrou hygienickou úrovní do oblastí s nižším hygienickým standardem.

5. Jak se vyvarovat průjmu cestovatelů?

Místo pobytu vybírejte pečlivě s ohledem na svůj věk a zdravotní stav.
Pijte pouze balenou nebo dezinfikovanou vodu a nápoje.
Nepijte ovocné šťávy z lisů u pouličních prodavačů, do nápojů si nenechte vhodit led.
Vyhýbejte se zmrzlinám, některým sýrům, paštikám a mléku nejasného původu.
Maso jezte dobře propečené, ještě horké, nekonzumujte ryby z neznámých vod.
Budete-li v zemi s nízkou hygienickou úrovní, nejezte syrovou listovou a kořenovou zeleninu, pokud nelze okrájet.
Nejezte rovněž ovoce, které si nemůžete sami oloupat, nejezte melouny, mohou být zdrojem infekce.
Pamatujte : To, co jedí a pijí místní lidé, nemusí být dobré pro vás – turistu!
Zásady lze shrnout do "šesti O": obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit..

6. Jaké jsou hlavní zásady léčby průjmu cestovatelů?

Zásada číslo 1 : Do lékárničky si neopomeňte přibalit přípravky k léčbě průjmu. A to:
Rehydratační roztok
Lék, který na sebe váže viry, bakterie, toxiny a může jej užívat celá rodina (např. Smecta).

Zásada číslo 2 : Pokud dochází:
k výraznějším projevům onemocnění, které nereaguje na samoléčbu,
průjmy jsou časté, mnohokrát denně,
jsou objemné - provázeny ztrátou tekutin, vody a minerálů,
ve stolici se objevují příměsi, hlen, krev, tzv. vločky,
je vyšší horečka, bolesti hlavy,
výrazné křeče či bolesti břicha, mnohdy spojené se zvracením,
nejedná se již o cestovatelský průjem a samoléčba není dále na místě.
Je vhodné se poradit s místním lékařem a zahájit příslušnou léčbu.

Zásada číslo 3 : U dětí se na místního lékaře obrátíme raději dříve, neboť je větší riziko dehydratace a stav se může zhoršit náhle a skokem.